Život v bytě je pro některé jedince takový stísněný a demotivující. Někteří to považují jako depresivní pocity, což se jim samozřejmě nedivíme, protože žít v bytě skoro celý život není moc jednoduché. Lidem to pak přijde normální, ale pořád mají ten pocit, který je táhne k domečku a k tomu, ať se do něj přestěhují. Na život v bytě se dá velmi rychle zvyknout, musíte si podle toho ale nastavit mozek. I tak není moc lidí, kteří se z domu stěhují do bytu, protože proč by to dělali, pokud jim tedy funguje vztah a podobně.

Důvodem tedy velmi často, jak už to vyznělo, bývá rozvod, protože manželé mají postavený dům za společné finance, a tak se musí buď prodat, nebo si ho jeden od druhého koupí. Na to ale lidé peníze moc nemají, a tak se velmi často stěhují do bytu, který si hezky zařídí. Jsou i lidé, kteří si celý život pronajímají domeček, což je poněkud zvláštní, ale je to chytré, protože ve výsledku nemusí platit do konce života hypotéku, ale nájem a ten není tak vysoký jako hypotéka, takže si mezi tím našetří nějaké peníze, které využijí například na dovolenou a podobně. To je také řešení.

Baráček má ale svoje výhody, které tak úplně byt nemá. Samozřejmě je to místo, protože v domě máte mnohem více místa, v bytě se kolikrát člověk mačká a není to nic příjemného, v domě je místa daleko více, a to i když je to bungalov obdélník, tedy dům bez dalšího patra. Navíc když bydlíte v baráčku, tak máte samozřejmě mnohem větší soukromí, protože máte zahradu, kam si můžete utéct, dáte si kolem sebe všude stromy a máte klid. Zatímco v bytě nemáte kam utéct, a navíc jde všechno slyšet, takže nedej bože, když si chce vaše dítě hrát a chce zpívat, smát se, plakat, tak jak to děti normálně dělají. V bytě to ale nejde. Tam si každý stěžuje na to, že je něco jen trochu jinak než jindy, tedy i hluk a podobně. Proto je lepší jít bydlet do domečku, kde si můžete dělat co chcete.