Ti z vás, co pamatují éru reálného socialismu, si možná ještě vybaví některé momenty, v souvislosti s tématem zubařů, kteří provádí ošetřování ústní dutiny. V té době docházeli zubní lékaři i do škol a prováděli tu prohlídky žactva s tím, že pokud u některého z nich objevili zubní kaz, poznamenali si jej a dotyčný pak musel absolvovat patřičný zákrok. V té době se však nevěnovala příliš velká pozornost dentální hygieně, a tak některé děti neměly ani zdání, proč právě jim se kazí zuby, a kde provádí v jejich preventivním čištění chybu.

Tato doba je již naštěstí dávno pryč a současné děti mohou dostávat nejen od rodičů, ale zejména od odborníků dentální hygieny v Praze 10 patřičné pokyny. Kde tedy provádíme nejčastější chyby a jak zlepšit péči o náš chrup?

Vhodná tvrdost kartáčku – není kartáček jako kartáček. Ty příliš měkké důkladně neodstraní zubní plak a ty příliš tvrdé zas mohou poškodit dásně. S kartáčky je to jako s ručním čištěním koberců – příliš jemný kartáč koberec jen hladí a příliš drsný mu vytrhává vlákna.

Elektrický nebo ruční – někteří odborníci doporučují pouze ruční kartáčky, protože přece jen lidská ruka má větší cit a dokáže si doslova pohrát se všemi zákoutími. A ruční kartáček je navíc mnohem levnější. Mimochodem, kartáčky se také musí pravidelně v intervalu několika měsíců měnit, ne kvůli jejich opotřebení, ale z důvodu výskytu bakterií.

Mezizubní prostory – jeden z největších problémů vzniká právě zde. Někteří lidé na mezizubní prostory zapomínají nebo je zanedbávají a v těchto místech se pak usazuje mnoho zubního plaku. Ten později přerůstá v zubní kámen a je-li kamene příliš mnoho, začne tlačit na dásně, které se od zubního krčku obnaží a postupně se tu může vytvořit i tzv. dentální chobot. Odchlípnuté dásně jsou doslova semeništěm pro rozmnožování bakterií a ty pak mohou způsobit i ztrátu zubu, které předchází zánět dásní a paradentóza.